Města: Staré Splavy, Doksy, Česká Lípa, Mladá Boleslav, Bělá pod Bezdězem

Hrady: Bezděz, Houska, Kokořín, Sloup, zřícenina hradu Jiřetín

Zámky: Zákupy, Lemberk

Vrchy: Šroubený, Borný

 

Staré Splavy

Staré Splavy (něm. Thammühl am See) je vesnice, část obce Doksy v okrese Česká Lípa. Jedná se o rekreační středisko na severozápadním břehu Máchova jezera. Na přelomu 19. a 20. století se jednalo o jednu z proslulých dovolenkových destinací v Českých zemích a v celém Rakousku-Uhersku.

Roku 1222 byl na tomto místě postaven mlýn s náhonem. Za husitských válek byla obec zpustošena. První historicky doložená zmínka o obci „Ves pod Doksy“ je v listině krále Jiříka z Poděbrad z roku 1460. V pobělohorských konfiskačních listinách z roku 1622 je obec označena jako „Ves pod Stawem“ nebo Alte Wehre (Staré Splavy). Od roku 1850 jsou Staré Splavy součástí města Doksy a v současnosti zde žije asi 500 stálých obyvatel.

Na severní straně se rozkládá vrch Šroubený, lidově Šroubovák. Své jméno údajně získal podle srubu, který stával na jeho vrcholku a sloužil jako strážní věž. Tato hláska byla pravděpodobně součástí opěrných bodů zajišťujících bezpečnost na významné kupecké trase ze Žitavy přes Bezděz do Prahy.

Z nedalekého vrchu Borný prý císař Francouzů Napoleon Bonaparte obhlížel v srpnu roku 1813 tamější terén. Jeho přítomnost byla zaznamenána i na dalších místech v kraji (Jablonné v Podještědí, Mimoň).

Svoji proslulost získaly Staré Splavy koncem 19. století a zejména ve dvacátých letech 20. století, kdy se sem sjížděla tzv. lepší společnost, hlavně na letní pobyty. Svá sídla si zde postavilo mnoho zámožných rodin, jako byli Mauthnerovi, Bondyovi, Kohnovi nebo rodina pozdějšího filmového režiséra Miloše Formana. Kohnova vila – funkcionalistická vila architekta Otty Kohna, otce Miloše Formana, stojí v lokalitě Lázeňský vrch.

Staré Splavy nabízejí unikátní koncentraci rekreačních objektů a řadu možností trávení volného času uprostřed přírodních krás Máchova kraje. Jsou východiskem mnoha turistických tras, například do nedalekých Hradčanských stěn v bývalém vojenském prostoru Ralsko, v nichž nalezneme dosud neporušenou přírodu a četné bizarní skalní útvary.

Památky a pamětihodnosti v obci

• Původní gotická propusť z doby Karla IV. (z roku 1357)
• Soubor dřevěných roubených usedlostí na návsi ze 17. – 19. století
• Barokní budova mlýna
• Jarmilina skála
• Kohnova vila, Villa Dela, Formanova vila Rut, Villa Dora, Villa Angela
• Budova nádraží z konce 19. století
• Původní dochované funkcionalistické lázeňské rekreační budovy z 1. pol. 20. století, zejména Kiosek u Přístaviště, Velká pláž s mýtnými boudami a převlékárnami, budova Yachtklubu Staré Splavy aj.
• Borovice lesní ve Starých Splavech a Dub ve Starých Splavech – památné stromy na hrázi Máchova jezera
• Braniborká jeskyně
• Jestřebské slatiny – národní přírodní památka
• Břehyňský rybník
• Swamp – národní přírodní památka

Významné osobnosti spjaté s obcí

• Karel IV.
• Oldřich Tista z Libšteina
• Hynek Berka z Dubé
• Karel Hynek Mácha
• Vítězslav Nezval
• Miloš Forman
• Karel Poláček
• Franz Kavka
• Yvonne Přenosilová
• Waldemar Matuška
• Otto Kohn
• Karel Krautgartner
• Karel Štorkán
• Egon Erwin Kisch
• Marek Vašut
• Václav Marhoul
• Fero Fenič

 

Doksy

Doksy jsou město v jižní části okresu Česká Lípa v Libereckém kraji. Jde o jedno z nejznámějších a nejvyhledávanějších rekreačních středisek v České republice, zejména v letních měsících. Leží na břehu Máchova jezera u silničního tahu I/38 mezi Mladou Boleslaví a Českou Lípou. Žije zde přibližně 5 200 obyvatel.

Obec vznikla po příchodu německých kolonistů se záměrem českého krále Přemysla Otakara II. chránit obchodní stezky Mělnická i Žitavská a čelit vzestupu moci rodu Markvarticů. První písemná zmínka o obci je z královy listiny psané v Písku roku 1264, kdy německým lokátorům Hartvigovi a Konrádovi z Kravař věnoval 100 lánů půdy u potoka nazývaného Doksi. Podle dalších zdrojů se věnovaná půda netýkala Doks, ale Starého Bezdězu, protože mezi již existujícími vesnicemi byla jmenována existující ves Hirschberg. To byl původní německý název vsi, jemuž noví, čeští osadníci dali později jméno Doksy. Český i německý název se s malými dobovými změnami používal do roku 1945.

Nejvíce rozvoji města napomohl císař Karel IV., od něhož dostaly Doksy významná městská privilegia (soudní pravomoc, týdenní trhy, práva várečné a mílové) a který v roce 1366 nechal založit Velký rybník s rozlohou 350 ha, který je dnes nazýván Máchovo jezero.

Jeho syn Zikmund Lucemburský panství zastavil Janu z Michalovic, který s pomocí mj. Berků z Dubé toto začlenil do protihusitské enklávy. Husité pak roku 1426 bezděkovské panství včetně Doks vyplenili. V roce 1445 zadlužené panství koupil Jan Smiřický ze Smiřic, ale po jeho popravě roku 1453 se panství vrátilo Michalovicům. V tomto období zde české obyvatelstvo převládalo.

V 15. a 16. století došlo k rozvoji oblasti díky rybníkářství, bylo vybudováno dalších pět rybníků. Po roce 1553 dokeské panství získal Jan z Vartenberka a v Doksech si nechal postavit panský dvůr, zámek a pivovar. V roce 1620 týden po bitvě na Bílé hoře bylo městečko vypleněno vojskem bavorského vévody Maxmiliána. Pak zde panoval rod Butlerů. V roce 1680 městečko i přilehlé panství Butlerové prodali hraběti Arnoštu Josefovi z Valdštejna. Rod Valdštejnů jej měl až do roku 1945.

Koncem 19. století se městečko orientovalo na turistický ruch. Roku 1867 spojila s okolím město železniční trať. V období tzv. první republiky se Doksům říkalo Severočeské vodní lázně, či Severočeská riviéra. Roku 1928 byla na břehu Máchova jezera vytvořena pláž. Mezi roky 1938 a 1945 patřili německy mluvící Doksy do Třetí říše. Po druhé světové válce zde došlo k takřka kompletní výměně obyvatelstva a místních názvů.

Památky a pamětihodnosti v obci

Centrem města je náměstí s kostelem, mariánským sloupem, radnicí a měšťanskými domy.

• Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie byl postaven na místě původního dřevěného kostelíka roku 1638. Z hradní kaple na Bezdězu sem byla přenesena kopie Panny Marie Montserratské, jedna ze tří, které v Evropě existují.
• Radnice z roku 1855 byla postavena místo shořelé při požáru v roce 1842.
• Zámek Doksy je renesanční zámek z druhé půle 16. století a je pod náměstím v anglickém parku. Poskytuje komentované prohlídky
• Památník Karla Hynka Máchy – je umístěn v nejstarším roubeném stavení ve městě tzv. Hospitálu, založeném v roce 1669 a dodnes zachovaném v původní podobě, expozice je věnována básníkovi, rybářství a rybníkářství.
• Kino Máj – architektonicky významná stavba navržena Karlem Hubáčkem
• Lípa u železničního přejezdu ke hřbitovu, památná lípa malolistá
• Na místním hřbitově je hrob významné osobnosti Antonína Bennewitz, který je zařazen mezi celostátně registrované kulturní památky. Antonín Bennewitz byl český houslista, dirigent a pedagog, spoluzakladatel Českého kvarteta, který ve věku 93 v Doksech zemřel. Jeho motto bylo – „umění spojuje národy“.
• Muzeum Čtyřlístku – otevřeno v roce 2011 v podkroví místní knihovny, dnes sídlící na zámku, jde o expozici známé komiksové čtveřice Čtyřlístek z dílny Jaroslava Němečka.
• Naučná stezka „Se čtyřlístkem okolo Blaťáku“ – navazuje na muzeum a využívá spojitosti Doks s komiksovými Třeskoprskami (Blaťák je komiksový název pro Máchovo jezero).

 

Hrad Bezděz

Národní kulturní památka – královský hrad ze 13. století. Vznik hradu bezprostředně souvisí s rozsáhlým kolonizačním úsilím českého krále Přemysla Otakara II., z jehož podnětu vznikl ve 2. polovině 13. století velký počet nových vesnic a také tři města – Bezděz, Doksy a Kuřívody. Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a k jeho ochraně, jakož i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí od Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy. Výstavba hradu proběhla mezi léty 1265 – 1278 a vzniklo zde velice působivé dílo ve stylu rané gotiky, dokonale reprezentující osobu svého zakladatele Přemysla Otakara II.

Do české historie se zapsal i jako místo, kde byl uvězněn pozdější král Václav II i se svou matkou Hunhutou. Oba sem byli přivezení v lednu 1279 v době vpádu Braniborů do Čech.

Do roku 1588 se v historii hradu střídala období, kdy byl přímo pod královskou korunou a období, kdy byl v zástavě mocných šlechtických rodů. Od pánů z Dubé jej vykoupil až král Karel IV., který zde pobýval v letech 1351, 1352, 1357 a 1367. Český král a římský císař Karel IV. se snažil získat všechen zastavený majetek zpět a dát zemi pevný zákoník tzv. Maiestas Carolina. V tomto zákoníku bylo ustanoveno, že královský majetek už nikdy nesmí být zastavován a mezi výslovně jmenovanými byl také Bezděz. Šlechta však nikdy nepřijala a neuznala tento zákoník, protože omezoval její práva. Karel IV. rád pobýval na hradě Bezdězu a v r. 1366 se svým purkrabím Oldřichem Tistou z Libštejna založil Velký rybník, který byl později na počet Karla Hynka Máchy přejmenován na Máchovo jezero.

Dalšími vlastníky byli markrabě Prokop, Havel ze Zvířetic, Jan z Michalovic a mnozí další. V roce 1621 po bitvě na Bílé hoře byl hrad dobyt a vypálen. Hrad byl zkonfiskován a později lacino prodán tehdejšímu císařskému generalisimu Albrechtu z Valdštejna. Přes značné poškození byl hrad postupně přestavován na opevněný klášter a obývali ho mniši řádu sv. Augustina. Od roku 1662 emazský opat hrad začal upravovat na klášter španělských montserratských Benediktínů. Do roku 1785 zde existovalo probošství kláštera řádu montserratských benediktinu, fungující jako významné mariánské poutní místo. Roku 1666 byla do hradní kaple přenesena jedna ze tří kopií černé Panny Marie Montserratské a roku 1681 bylo na přístupové cestě ke hradu vystavěno 15 kaplí křížové cesty, v roce 1732 přibyla dřevěná zvonice.

Majetek, který si mniši za uplynulé století nahromadili, vzal za své roku 1778. Při boji pruského oddílu, který si mniši na svou ochranu zavolali proti rakouskému vojsku, byl klášterní poklad odhalen a Prušáky odvezen. Nedlouho po tom byl roku 1785 císařem Josefem II. klášter zrušen. Jeho vybavení bylo z části převezeno do Emauz a okolních kostelů. Socha Panny Marie byla odvezena do kostela v Doksech, který převzal i funkci poutního místa.

Budovy pak rychle chátraly zásluhou hledačů pokladů. Zlatokopecká horečka, která zachvátila zdejší okolní obyvatelstvo, byla inspirací k napsání Smetanovi opery Tajemství na libreto Elišky Krásnohorské.

Počátkem 19. století se hrad stává zříceninou. Na své oblibě ale neztrácí ani v období romantismu. S Bezdězem souvisí působení našeho největšího romantického básníka Karla Hynka Máchy, který chodil ke svým přátelům do Doks.

Bezděz nikdy nepřestal být vyhledávaným turistickým místem, a to přimělo Valdštejny k nejrůznějším opravám. V roce 1932 hrad získává od posledního majitele JUDr. Karla Arnošta z Valdštejna a Vartenberka Klub československých turistů za symbolickou částku 2.000,–Kč, kteří si hrad přestavovali pro turistické účely. Jejich počínání přerušila až druhá světová válka, kdy toto území i s hradem připadlo do tzv. Sudet. Po válce v roce 1953 převzala Bezděz Státní památková péče.

Královský palác, Pukrabský palác a Palác manů

Nejrozsáhlejší a zároveň nejsložitějším palácem hradu je palác Královský. Jeho výjimečnému postavení (obydlí panovníka) odpovídá i jeho délka a množství prostor, více jak dvojnásobek oproti ostatním obytným budovám hradu. Na severovýchodě pak palác ukončuje čtverhranná místnost, na níž navazuje kaple.

Pukrabský palác, jak již jeho název napovídá, byl sídlem purkrabího. Ten hrad bezprostředně spravoval a v době královy nepřítomnosti byl i jeho zástupcem. Královští purkrabí hráli značnou roli i v bezdězkém manském zřízení. Za krále Václava získali manové právo soudně se zodpovídat pouze před purkrabím na Bezdězu, takže byli vyňati z pravomoci všech ostatních soudů a odvolávat se mohli přímo ke králi.

Půdorys paláců manů je rozdělen do tří místností. Střední sál byl osvětlovaný ve vnější zdi dvěma velkými gotickými kružbovými okny. S charakteristickou sestavou malého sálku se dvěma sousedícími místnostmi, z nichž jedna je roubená, se setkáváme i u obou paláců horního hradu a na mnoha dalších stavbách Přemysla Otakara II., nikde však její užití není tak důsledné jako na Bezdězu.

Kaple

Kaple patří nejen mezi naše nejhodnotnější hradní kaple rané gotiky, ale i mezi naše nekvalitnější architektury 13. století vůbec. Kaple je jednolodní prostora zaklenutá dvěma poli křížových kleneb a klenbou závěru. V jihozápadní části je vložena tribuna, z níž panovník přihlížel bohoslužbě. Na tribunu král či další obyvatelé paláce vstupovali točitým schodištěm. Uprostřed kněžiště stával oltář. Kaple byla původně zasvěcena archandělu Michaelovi.

Bezděz se řadí mezi nejvýznamnější památky Česka. Jedná se o nejlépe dochovaný hrad Přemysla Otakara II. Objekt je ve správě Národního památkového ústavu – územní odborné pracoviště v Liberci. Přístupný je areál původního horního hradu (velmi významná raně gotická kaple s křížovou klenbou, starý královský palác a purkrabství), velká část zachovalých hradebních zdí, Čertova věř a křížová cesta s barokními kapličkami podél přístupové cesty. Velká věž je zpřístupněna jako rozhledna. Prohlídku lze absolvovat s průvodcem, nebo samostatně s textem.

 

ZÁKUPY

Zámek Zákupy – malý kousek císařské Vídně na Severu Čech

Státní zámek Zákupy je renesanční zámek z 16. stolení ve městě Zákupy 8km východně od města Česká Lípa. Sloužil v 19. stolení jako letní sídlo členů panovnické rodiny Habsburků. Dnes nabízí k prohlídce luxusně vyzdobené a bohatě zařízené místnosti, které v minulosti obývali císař Ferdinand Dobrotivý, císař František Josef I. či korunní princ Rudolf. V zámecké kapli se oženil následník trůnu František Ferdinand d´Este.

 Zámek je nyní ve správě Národního památkového ústavu, památkové správy na Sychrově. Jsou zde organizovány pravidelné prohlídky od dubna do října, mimořádně bývá zámek přístupný též při nočních prohlídkách, při speciálních prohlídkách v listopadu či při adventních prohlídkách v prosinci. Je trvale využíván k pořádání svateb.

Velice ceněnou zajímavostí je osobní výtah budovaný smíchovskou firmou Ringhoffer roku 1870. V zámeckém příkopu je velký výběh pro medvěda.

U zámku jsou dvě udržované zahrady, tvořící zákupský zámecký park. Větší anglický park s desítkami stromů je protkán sítí udržovaných cest, ve středu je jezírko s ostrůvkem, oproti okolnímu městu je uzavřen kamennými hradbami, doplněnými dvěma branami.

V průčelí francouzského parku jsou poničené kamenné balustrády, výklenky jsou zdobené karyatidami a jejich mužskými ekvivalenty telamóny (atlanty) drážďanského sochaře Lüsnera. Parky jsou udržovány a doplňovány květinovými záhony.

Pod zámkem v jeho bezprostřední blízkosti je restaurace a velké nehlídané parkoviště. Zhruba 500 metrů odtud na náměstí jsou autobusové zastávky spojů z České Lípy a Mimoně, zhruba 1 km je od zámku vzdálena železniční zastávka Zákupy-Božíkov na trati z České Lípy do Liberce.

Břehyně
Samota na západním břehu Břehyňského rybníka, klasicistní mlýn a roubená stavení, barokní kaplička z roku 1779. Z hráze jsou pěkné pohledy přes vodní hladinu na Malý a Velký Bezděz. Výpusť rybníka je vytesaná ve skále, tzv. Břehyňská průrva, výborná zmrzlina.

Borný
Kuželovitý vrch (446 m n. m.) s pískovcovými terasami s dílčími výhledy, sev. nad Máchovým jezerem. K vyhlídce vede zelená turistická značka.